Když vyšel článek Ing. Josefa Tichého CSc. ve Včelařství 3/2002/62-63, napsal jsem mu dopis, že by se tyto skutečnosti mohly využít k propagaci plástečkového medu. Proč, je zřejmé z fotografií a již známých skutečností ohledně reziduí. A ejhle, ve Včelařství 7/2003/165, se pokouší dřívější neznalost, včetně fotografií, napravit další neznalostí, nezdráhám se použít slovo pitomostí, že zejména žluté plásty jsou naprosto mimo vliv reziduí z fumigační látky. Dle mého názoru je žlutá barva jen zárukou toho, že kdo ji pozná, není barvoslepý. Na závěr musím podotknout, že nejen v politice nezáleží na tom, co kdo říká, ale kdo má v rukou tisk a média.
Reagoval jsem článkem, viz níže:
Text článku zaslaný do redakce Včelařství 1.8.2004. Po dotazu v redakci 13.9.05 jsem mimo jiné dostal 14.9.05 odpověď:
"Vaším materiálem se zabývám, a proto netřeba dalších urgencí. Zdraví Petr Prokeš"
Do dnešního dne jsem nedostal vyjádření redakce, zda a kdy jej vytisknou. Dne 15.12.05 jsem níže uvedený text článku umístil na webové stránky.
Občas se objevují subjektivní okrajové informace o plástečkovém medu, které neposlouží jeho propagaci, (Včelařství 8/2003/184), jelikož nejsou racionální.
Dalším tržním druhem medu, jenž má svým vzhledem a složením nejblíže k přírodnímu stavu, je MED PLÁSTEČKOVÝ (v Evropě běžněji nazývaný PLÁSTOVÝ). Tento med je sice stálou součástí tržních druhů medu v Evropě i mimo ni, má však z hlediska množství své produkce zcela okrajové postavení a v našich podmínkách přichází v úvahu pouze jako PLÁSTEČKOVÝ MED AKÁTOVÝ. Autor: RNDr. Václav Švamberk ( Autor je zkušeným včelařem a milovníkem přírody)
Není pravdou, že u nás přichází v úvahu jen Plástečkový med akátový. Nejvhodnější jsou právě květové nektarové -
(Včelařství 3/1992/str. 62 a 63 - A konečně, u nás prakticky neznámý je plástečkový med. Podle toho, jakou oblibu mají u nás nejrůznější přírodní produkty, soudím, že vhodná propagace by mohla vzbudit i velkou poptávku po plástečkovém medu. Na jeho výrobu by se ale také museli někteří včelaři zaměřit. Pokud jsem takový med viděla byl vždy světlý, květový. Autorka: Prof. Ing. Sylvie Kubišová. CSc. Vysoká škola zemědělská Brno.
- medy u nás tak hojné a použitím mezistěn z potravinářského vosku, což je podmínkou produkce plástečkového medu -
http://mendelu.cz/user/apridal/skripta/med/a.htm a dále, Na tomto místě je třeba si vysvětlit pojem potravinářský včelí vosk. Za potravinářský vosk je považován takový vosk, který vznikl vyvařením panenského díla (tj. díla - tzv. divočiny, tzn. bez použití mezistěn, které bylo zakladeno maximálně jednou). Takové panenské dílo vykupuje pouze VÚVč Dol spol. s r.o., čímž se zvyšuje záruka původu vosku. Zda-li jde o vosk panenský bez použití mezistěn či nikoliv, lze totiž bezpečně poznat do doby, než je dílo vytaveno. Tato nepřímá kontrola hygienické nezávadnosti vosku je nejlevnějím způsobem. Chemická analýza by výrazně zvyšovala cenu produktu! V souvislosti s varroázou včel způsobenou parazitujícím roztočem Varroa destructor se totiž po snůšce (tj. v období, kdy ve včelstvech již není stavební pud) používají léčiva (akaricidy), které se vkládají přímo do úlu a kontaminují včelí vosk, protože jsou převážně v tucích rozpustné. Mezistěny pro produkci plástečkového medu proto musejí být vyrobeny z takového včelího vosku, který nemohl přijít do styku se zmíněnými léčivy - tj. potravinářského včelího vosku. Je totiž nepřípustné žvýkat vosk s reziduji účinných látek léčiv).
- včelař získává jedinečný přírodní produkt . Když se nástavek s plástečky dá v době nektarové snůšky na pár dnů pod plodiště, včely částečně zanesou buňky pylem a po opětovném přeložení nástavku nad plodiště doplní medem a zavíčkují. Rozdíl pro konzumenta mezi pylovým zrnem a plástovým pylem snad každý včelař zná. Co dodat k takovému přírodnímu produktu?
Studie o žvýkání víček (Včelařství 3/2002 str. 62 a 63) hovoří jasně pro žvýkání plástečkového medu, i když prezentuje žvýkání čehokoliv. Autor asi nevěděl skutečnosti které uvádím.
(Stanovisko VÚVč.k produkci pl. medu ze dne 6.2.1996 č.j.315/96). - Pro produkci plástečkového medu lze vkládat do včelstev boxy bez mezistěn tak, aby včely ukládaly med do současně vystavěného plástečku. Pokud by bylo nutné vkládat do boxu mezistěnu (rychlejší a kvalitnější stavba včetně naplnění), musí být vyrobena z vosku vytaveného z divočiny - panenského díla bez použití mezistěn.
Zdůvodnění: Vosk získaný z divočiny - panenského díla bez použití mezistěn, neobsahuje žádná rezidua akaricidů (v době stavby se neléčí proti varroáze a minimální množství dalších nečistot. V mezistěnách z běžného prodeje a výroben je vosk, který byl použit několikrát a může v něm být kumulováno určité množství škodlivin, pesticidů a těžkých kovů. Nebylo by vhodné, aby takový vosk musel přicházet do dutiny ústní, kde se med z vosku vyžvýkává.
Poznatky o kumulaci škodlivin ve vosku jsou nové a je předpoklad, že jejich obsah se bude zvyšovat.
Co je dobré vědět: (S.Kodoň: Včelí vosk a jeho produkce, str. 8 - Vydal ČSVč. 1991)
Včely na mezistěnách stavějí dílo - plást. skládající se z šestibokých buněk. kde včely odchovávají plod a ukládají převážně medné a pylové zásoby. Při stavbě využívají vosk z vložených mezistěn, protože mezistěny mají zpravidla větší tloušťku, než jaká vyhovuje včelám. Vosk z mezistěn využijí včely ke stavbě stěn buněk. a teprve když tloušťka stěn odpovídá jejich potřebě, zhodnocují voskové šupinky, které současně vyprodukovaly.
Ověřit si to můžeme tím, že mezistěny při výrobě obarvíme Eosinem; čím tlustší byly mezistěny, tím vyšší část stěn buněk si včely vystavěly z vosku, který odebraly z mezistěn. Teprve v kratší části buněk tam, kde již nestačil vosk z mezistěn (nadbytečný vosk včely využily), byly stěny buněk bílé, tzn. vybudované z voskových šupinek vyprodukovaných včelami. Svými pokusy to prokázal prof. ing. Jaroslav Svoboda.
Při odvíčkování se část starých plástů odebere současně s víčky. Tvrzení, že žvýkám jen víčka jsou lichá a zavádějící, dodávám já.
Výroba mezistěn z potravinářského včelího vosku pro produkci plástečkového medu, za kterou bych zde chtěl poděkovat současnému řediteli VÚVč panu Ing. Dr. Františku Kamlerovi, jenž ji zavedl, která předběhla dobu (prostě byla nadčasová jako hudba Beatles). Jelikož nejcennější jsou informace, snažme si sjednotit pojmy ve prospěch našeho včelařství, propagujme to v čem jsme napřed a nehrajme si každý na svém písečku. Na propagačních plakátech, vedle stále se opakujících tří sklenic medu, by se též již mohl objevit plástečkový med. Možná inspirace pro jejich tvůrce. Vždyť na letáku propagujícího pastovaný med byla také omylem sklenice s vytáčeným medem.
Jsme jedinou zemí na světě, kde platí tyto moderní hygienické principy založené na prevenci a nikoliv kontrole.
Hajdamach Pavel
Blansko 1.8.04